Sexuální obtěžování na pracovišti

Z Encyklopedie BOZP
(přesměrováno z Harcèlement sexuel au travail)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Pojem sexuálního obtěžování představuje „jednu z forem genderové diskriminace na trhu práce, neboť jde o systematické jednání – obtěžující či dokonce násilné – uplatňované vůči jednotlivcům z důvodu jejich příslušnosti k určité skupině, definované na základě genderových charakteristik nebo také sexuální orientace či kombinací několika kategorií.[1] Z uvedené definice se podává, že sexuální obtěžování je formou diskriminace a toto jednání je pro osobu oběti obtěžující.

Sexuální obtěžování lze chápat také jako způsob chování, které si ženy nepřejí, které je uráží a ponižuje, které překračuje hranice ženami vymezené a při kterém musí ženy, jakmile odmítnou či se kriticky vyjádří, počítat s negativními následky.[2]

K tomu, aby se jednalo o sexuální obtěžování, je potřeba splnit všechny následující znaky chování:

  1. chování je motivované pohlavním pudem (sexuální chování) nebo jiné chování založené na pohlaví, směřující proti důstojnosti zaměstnance,
  2. chování si adresát nežádá, jím oprávněně vnímané jako nevhodné či odporné, urážlivé a nebylo vyvoláno (vyprovokováno) jeho chováním a
  3. chování na pracovišti, které vytvořilo „nepřátelské pracovní prostředí“ nebo byl splněn požadavek „něco za něco“.[3]


Formy

  • Za nejzávažnější formu sexuálního obtěžování lze označit fyzický kontakt, který může v průběhu času hraničit až s pokusem o znásilnění dané osoby.
  • Za méně závažné, ovšem stále velice nebezpečné, lze považovat verbální napadení, tedy pachatel dělá oběti návrhy sexuálního charakteru, žádá ji o sdělení citlivých osobních informací.
  • Další formou jsou pak například sexuální gesta, upřené pohledy na části těla oběti, které jsou sexuální zónou, písemná sdělení sexuální povahy.
  • V některých případech se může také např. jednat o odhalování se před obtěžovanou osobou či okázalé vyzývavé oblečení. Důsledkem všech těchto typů sexuálního obtěžování může být, že oběť se dostává do dlouhotrvajícího stresu, při kterém jí v průběhu času klesá sebevědomí, k příchodu do práce má nechuť či snad dokonce strach z přítomnosti na pracovišti. Celá situace může často vyústit v rozvázání pracovního poměru ze strany obtěžované(ho).


Fenomén sexuálního obtěžování přináší negativní důsledky i pro společnosti jako takové, jelikož obtěžovaní na pracovišti dosahují často horších pracovních výsledků. Pokud se pak celá záležitost dostane v širší povědomí veřejnosti, společnost ztrácí svou reputaci. V důsledku toho může ztrácet své obchodní partnery, a nakonec i své zaměstnance, kteří na takovém místě budou odmítat pracovat.


Jak se bránit

  • Nejlepší možnou obranou je prevence – v zájmu zaměstnavatele by tak mělo být přijmout opatření, která jsou způsobilá zajistit, aby zaměstnanec nebyl vystaven sexuálnímu obtěžování na pracovišti. Zaměstnavatel se nejčastěji o obtěžování dozvídá od zaměstnance, například pokud takový podá stížnost. Přijetím opatření, která jsou způsobilá předejít vzniku sexuálního obtěžování, se zaměstnavatel zprošťuje své odpovědnosti za porušení zákazu diskriminace.[4]
  • Pokud se však i přes zajištění opatření, o kterých se zaměstnavatel domnívá, že jsou s to tomuto problému přecházet, na pracovišti případ sexuálního obtěžování objeví, je nutné zdůraznit, že je oběti chování nepříjemné a nevítá ho. Pokud totiž poškozený obtěžovatelovo chování neodmítne nebo si na něho alespoň nestěžuje, nemusí se vůbec pak jednat o sexuální obtěžování. Stížnost od zaměstnance totiž má zaměstnavatel povinnost přijmout a projednat ji dle zákoníku práce. Pokud takovou povinnost zaměstnavatel nesplní, bude se jednat o přestupek podle zákona o inspekci práce.
  • Dále je možné se obrátit i na veřejného ochránce práv, jelikož se dle § 1 odst. 5 zákona o veřejném ochránci práv jeho činnost vztahuje i na oblast rovného zacházení.
  • V neposlední řadě lze využít alternativní mimosoudní řešení sporu, nejčastěji jít cestou mediace. V krajním případě se lze obrátit i na soud, pokud výše navrhovaná řešení nepřivádějí kýžený výsledek.
  • Konečně, v určitých případech může sexuální obtěžování vykazovat znaky trestného činu, tím pádem lze podat na pachatele trestní oznámení.[5]


Právní rámec

Sexuálního obtěžování je obtěžování, jak ho zná antidiskriminační zákon, které má navíc i sexuální povahu.[6] Podle platné právní úpravy se obtěžováním rozumí nežádoucí chování související s důvody rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, v některých případech i z důvodu státní příslušnosti. Mimo tyto důvody je definičním znakem obtěžování podle antidiskriminačního zákona také skutečnost, že záměrem nebo důsledkem obtěžujícího jednání je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo snad urážlivého prostředí. Alternativně může být definičním znakem také situace, kdy nežádoucí chování může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností, které vyplývají z právních vztahů.


Reference

  1. KŘÍŽKOVÁ, Alena. Sexualizovaná realita pracovních vztahů: analýza sexuálního obtěžování v České republice. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2006. S. 20.
  2. HUBER, Brigitte. Psychický teror na pracovišti: mobbing. Martin: Neografie, 1995.
  3. Sexuální obtěžování na pracovišti. Odbory.info [online]. c2022 [cit. 2022-02-07]. Dostupný z: https://www.odbory.info/obsah/5/sexualni-obtezovani-na-pracovisti/17052.
  4. ŠABATOVÁ, Anna ...[et al.]. Diskriminace. 1. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2019. 296 s. (Sborník stanovisek veřejného ochránce práv). ISBN 978-80-7598-430-2.
  5. CHROMÝ, Jakub. Násilí na pracovišti: charakteristika, rizikové faktory, specifické formy a právní souvislosti. Praha: Wolters Kluwer, 2014. S. 101-105.
  6. Ustanovení § 4 odst. 2 antidiskriminačního zákona


Sexuální obtěžování na pracovišti - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Sexual harassment in the workplace Die sexuelle Belästigung am Arbeitsplatz Harcèlement sexuel au travail