Žadatel o azyl

Z Encyklopedie BOZP
(přesměrováno z Demandeur d'asile)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Jedná se o státem poskytovaný ochranný status cizinci (tedy státnímu příslušníku třetí země či osobě bez státní příslušnosti) v souvislosti s tím, že jí hrozí pronásledování z důvodů, které v ČR konkrétně stanoví zákon o azylu (blíže dále v textu). S tímto pojmem pak úzce souvisí pojem azylanta, kterým je cizinec, jemuž byl udělen azyl. Azylantem je osoba po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.


Kdo je žadatelem o azyl?

Žadatelem o azyl se stává každá osoba, která utíká ze své domovské země a hledá ochranu v jiné zemi. V této druhé zemi žádá o azyl neboli o mezinárodní ochranu a oficiálně se stává žadatelem teprve podáním formální žádosti v tomto státě. Do vyřízení takové žádosti, tedy do skončení celého procesu, si zachovává status žadatele o azyl, i pokud se jedná o uprchlíka, vysídlenou osobu či migranta. Žádost je ze strany příslušných složek státu prověřována z hlediska věrohodnosti, pravdivosti uvedených skutečností nebo se také zjišťuje, jestli by žadateli skutečně hrozilo nebezpečí ve formě pronásledování, ohrožení života nebo vážného porušení lidských práv po návratu do země původu.

Žádost může být buď zamítnuta, čímž se žadatel stane nelegálním přistěhovalcem, který je nucen opustit zemi, jinak z ní bude deportován nebo může být naopak schválena a na základě takového kladného rozhodnutí tak bude žadateli o azyl přiznán status uprchlíka za podmínky, že splní definici uprchlíka podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků.[1]

V rámci této problematiky platí princip non-refoulement, podle kterého je zakázáno vrátit ohroženou osobu do země původu nebo do třetí země, pokud by tam žadateli hrozilo pronásledování, ohrožení života či porušení lidských práv.


Žadatelé o azyl v České republice

Jedná-li se o žadatele o azyl na území České republiky, je pro jeho udělení potřeba splnit podmínky, které uvádí zákon o azylu.[2] Vyžaduje se, aby byl žadatel:

  • a) pronásledován za uplatňování politických práv a svobod,
  • b) měl odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož je občanem.

Azyl může být žadateli udělen také za účelem sloučení rodiny s rodinným příslušníkem, kterému již azyl udělen dříve byl, a to tehdy, pokud u něho v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvodu pro neudělení takové ochrany.

Další možností je, že bude azyl žadateli udělen z humanitárních důvodů, v takovém případě pak mluvíme o tzv. humanitárním azylu. Udělení takového azylu závisí na rozhodnutí Ministerstva vnitra. Mezi zvláštní důvody patří například vážná nemoc žadatele nebo podání žádosti osobou, která pochází z oblasti postižené humanitární katastrofou.

V každém případě je po podání formální žádosti na území ČR žadatel bezpečnostně prověřován, je vyšetřen jeho celkový zdravotní stav a prochází osobními pohovory, kde specifikuje důvody svého odchodu ze země původu.

Důvodů pro zamítnutí žádosti je mnoho, mezi ty nejfrekventovanější však patří spáchání trestného činu v minulosti, podání žádosti čistě z důvodu ekonomického polepšení si, nevěrohodnosti žádosti nebo v případě, že je země původu považována ze stany České republiky za bezpečnou zemi k navrácení žadatele.


Doplňková ochrana Může nastat situace, kdy osoba žádající o azyl nesplní podmínky pro jeho udělení. Stane-li se tak, je možné udělit takovému žadateli doplňkovou ochranu, která se uděluje v případech, kdy jsou zjištěny okolnosti, které by mohly způsobit skutečné nebezpečí vážné újmy při navrácení do země původu. Vážnými okolnostmi rozumíme uložení či výkon trestu smrti, mučení, vážné ohrožení života, zdraví či důstojnosti atp. Doplňková ochrana se pak může vztahovat i na rodinného příslušníka za účelem sloučení rodiny. Jedná se však o časově omezenou formu ochrany a případ se později přezkoumává, což je rozdílem oproti azylu. Jakmile je vyhodnoceno, že domovská země je již pro návrat osoby bezpečná, dochází k navrácení této osoby zpět do země původu. V případě, že tomu tak není, může být doplňková ochrana dále prodloužena.[3][4][5]


Reference

  1. Úmluva o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951. Organizace spojených národů, 1951. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost dnem 24. února 1992. Český překlad dostupný také v digitální formě z: https://www.unhcr.org/cz/wp-content/uploads/sites/20/2016/12/Umluva_1951_a_Protokol_1967.pdf.
  2. ČESKO. Zákon č. 325/1999 Sb. ze dne 11. listopadu 1999, o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů Česká republika. 1999, částka 106, s. 7385–7405. Dostupný také v digitální formě z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3323.
  3. Slovníček základních pojmů z oblasti migrace [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, ©2021 [cit. 2022-02-10] Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek-pojmu.aspx.
  4. ŠLESINGEROVÁ, Martina. Azyl. Lidská práva [online]. Amnesty International, 16/10/2017 [cit. 2022-02-10] Dostupné z: http://www.lidskaprava.cz/student/uprchlici-a-migranti/clanky/azyl.
  5. Žadatelé o mezinárodní ochranu [online]. Sdružení pro integraci a migraci, ©2011–2022. [cit. 2022-02-10] Dostupné z: https://www.migrace.com/cs/poradna/informace-pro-cizince/zadatele-o-mezinarodni-ochranu.



Žadatel o azyl - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Asylum seeker Asylbewerber Demandeur d'asile