Etický kodex

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Úvodem Pojem „etický kodex“ pochází z anglického slovního spojení Code of Ethics (popř. Code of Conduct, volně přeloženo jako kodex chování) a představuje nejrozšířenější způsob, jak zakotvit pravidla etiky, na kterých je nutno trvat, do fungování jakékoliv organizace (právnické osoby). Je pravdou, že s žádným pevným vymezením pojmu se téměř nesetkáme, etický kodex lze však obecně chápat jako interní dokument, který ve svém obsahu stanoví etické standardy uvnitř konkrétního podniku, přičemž slouží k řízení a vedení lidí, kteří zároveň dodržují tímto dokumentem nastavený morální standard. [1]

Neméně důležité je zmínit, že výstup výše popsaného charakteru nemusí vždy nést název „Etický kodex“, nýbrž je možné se setkat též s pojmy jako je „Etické stanovisko“, „Krédo“ apod. Pro účely tohoto textu se však budeme držet pojmu „etický kodex“, jelikož se jedná o nejrozšířenější pojem v povědomí společnosti.

Tvorba Etického kodexu Za tvorbou etického kodexu stojí zejména vedení dané organizace, které rozhoduje o zrodu celého interního dokumentu. Důvody, které vedení přimějí k tomu, aby etický kodex nechalo vyhotovit, jsou přitom různé. Mezi nejčastější z nich bude patřit např.:

  • podpora důvěry klientů ve schopnost a organizovanost obchodní společnosti,
  • požadavek na zkvalitnění pracovních standardů pro zaměstnance či
  • veřejná prezentace obchodní společnosti sebe sama v tom smyslu, že daná obchodní společnost pevně stojí na určitých etických hodnotách a podle nich se také chová.

Co se pak týče zmiňovaných pracovních standardů zaměstnanců, stanovením pravidel etiky v zaměstnání se též zaměstnanci dává najevo požadavek na etické chování zaměstnance jak na pracovišti, tak i mimo něj. Zaměstnanec, obdobně jako ředitel obchodní společnosti, totiž reprezentuje daný celek navenek, přičemž při neetickém chování obou osob může dojít k poškození dobrého jména dané entity.

Účel vytvoření etického kodexu aneb proč takový vůbec mít? Přirozenou otázkou, kterou si lze v rámci tohoto tématu položit je, k čemu vlastně etické kodexy potřebujeme. Výše bylo uvedeno, že se jedná především o soubor jakýchsi morálních zásad chování na pracovišti, u různých právnických osob narazíme na nejrůznější obsahové pojetí, ovšem v jádru věci sledují všechny podobný účel. Etický kodex stanovuje pravidla chování, zároveň představuje doplněk pravidel ve společnosti, které stanoví nejčastěji zákon, a takováto pravidla konkretizuje a rozšiřuje jejich působnost o etickou rovinu.[2] Pravidla chování zachycená etickým kodexem lze považovat z právního pohledu za dynamičtější, jelikož jsou snadněji měnitelná v čase a lze jimi flexibilněji reagovat na aktuální změny nežli „tradiční“ změnou samotné zákonné úpravy legislativním procesem.

V praxi se setkáváme s nejrůznějšími typy etických kodexů. Jednu skupinu lze vymezit jako Etické kodexy v podnikání, které jsou určené pro konkrétní podnikající osobu (ať už fyzickou, či častěji právnickou) a její zaměstnance. Na druhé straně stojí pak profesní etické kodexy, které upravují jednání členů dané profese, nejlépe si tuto skupinu představit na příkladu profesních komor. Vedle těchto dvou typů známe ještě odvětvové etické kodexy, jejichž cílem je určovat etické standardy v konkrétním odvětví, např. v průmyslu.

Nedílnou součástí správného fungování etického kodexu v praxi je, že plnění požadavků v něm stanovených bude kontrolováno. Nejčastěji se této role zhošťují vedoucí zaměstnanci, kteří mají za úkol zejména pravidelně revidovat obsah etického kodexu s ohledem na případné změny, které se v průběhu času vyskytnou, posuzovat, jestli jsou pravidla nastavená efektivně a zdali se dle nich ostatní zaměstnanci chovají. Samozřejmě je žádoucí, aby chování v rozporu s tím, co stanoví etický kodex, bylo určitým způsobem možné sankcionovat. Je třeba podotknout, že u některých společenských skupin více než u jiných bude na požadavku vynucování nutno trvat, a to zejména s ohledem na závažnost případných důsledků chování v rozporu s etickým kodexem pro skupinu jako celek. Nejlépe opět použít příklad profesních komor, kdy je důrazně vyžadováno, aby příslušníci profesní komory vždy dbali na dodržování pravidel v etickém kodexu vymezených. Konkrétně jde zejména o lékaře a zdravotní sestry.

Jak má etický kodex vypadat? Každý etický kodex bude vždy individuálního charakteru, neboli je na každé organizaci, aby si stanovila pravidla morálky podle svého uvážení. Etické kodexy se však nejčastěji dotýkají témat, jako jsou:

  • korupce,
  • společenská odpovědnost firem (tzv. CSR z anglického Corporate Social Responsibility),
  • vztahy k dodavatelům či obchodním partnerům, k veřejnosti a zákazníkům.

V tomto textu se však dále budeme zabývat pouze jednou z těchto oblastí, a to úpravou vztahů mezi zaměstnanci a vedením, stejně tak, jako mezi zaměstnanci navzájem.

Prvně je třeba stanovit v dokumentu jasné mantinely žádoucího chování na pracovišti, ať už mezi zaměstnanci mezi sebou nebo ve vztahu směrem dolů od nadřízených k podřízeným či naopak ve směru nahoru od podřízených k nadřízeným. Zejména se tak bude jednat o požadavek respektu k lidským právům jednotlivce a ruku v ruce s tím i zákaz diskriminace z důvodu pohlaví, rasy, náboženského vyznání apod. Neméně důležité pak je zajištění bezpečného pracovního prostředí a mimo jiné i stanovení spravedlivého ohodnocení za práci stejné kvality. Zejména zahraniční zdroje[3] uvádějí dále např. řádné zacházení s majetkem zaměstnavatele, jelikož i toto je spatřováno jako pravidlo morálky na pracovišti. Stejně tak je nutno trvat i na ochraně práv k autorským dílům (ochranné známky, patenty) zaměstnavatele, které zaměstnanci nesmí zneužívat pro svůj či cizí prospěch.

Dále se v etických kodexech často setkáváme s požadavkem na nezneužívání pozice nadřízenými a manažery, přičemž konkrétně lze tento požadavek vyčíst z jejich povinnosti delegovat úkoly na členy týmu takovým způsobem, aby byla zohledněna kompetence a pracovní vytížení daného zaměstnance. Obdobně, zaměstnanci pak recipročně dodržují pokyny vedoucích týmu.[4] Mimo výše uvedené je třeba též zmínit požadavek informovanosti zaměstnanců, ať už mezi sebou v rámci požadavku kolegiality, tak i ze strany vedení či naopak ze strany zaměstnance směrem k vedení. S tímto požadavkem úzce souvisí i důraz na důvěrnost informací, kdy získané informace nesmí být použity pro osobní zisk. V neposlední řadě je kladen důraz na prohlubování odborné způsobilosti zaměstnanců. Jedině pravidelnými školeními a účastí na nejrůznějších relevantních konferencích se totiž zlepšuje úroveň pracovního prostředí, stejně tak, jako pracovní výkonnost daného zaměstnance. To vše potom přispívá kupř. k vyšší ziskovosti celé obchodní společnosti.[5]

Závěrem nutno zdůraznit, že etický kodex by měl tedy jistě zahrnovat obecné etické zásady, u kterých lze očekávat, že budou obsaženy v etických kodexech většiny organizací, jako jsou např. zmiňované vhodné pracovní podmínky. Stejně tak však nelze opomíjet fakt, že by se etický kodex měl svým obsahem přizpůsobovat potřebám specifických profesních skupin dané obchodní společnosti. Měl by proto reflektovat aktuální problémy, se kterými se daná organizace potýká, hodnotit jejich závažnost a následně formulovat postupy, jak se s problémy vypořádat.[6]

Reference

  1. RAŠNEROVÁ, Helena. Etický kodex: základní nástroj etického řízení. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra národního hospodářství. Vedoucí práce: Seknička, Pavel.
  2. RAŠNEROVÁ, Helena. Etický kodex: základní nástroj etického řízení. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra národního hospodářství. Vedoucí práce: Seknička, Pavel.
  3. Sample Employee Code of Conduct Policy [online]. Workable Technology, 2012-2022 [cit. 2022-03-20]. Dostupné z: https://resources.workable.com/employee-code-of-conduct-company-policy.
  4. Sample Employee Code of Conduct Policy [online]. Workable Technology, 2012-2022 [cit. 2022-03-20]. Dostupné z: https://resources.workable.com/employee-code-of-conduct-company-policy.
  5. BURIAN, Marek. Příprava etického kodexu pro firmu XYZ, s.r.o. Brno, 2007. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav ekonomiky. Vedoucí práce: Putnová, Anna.
  6. MASELLI, Lukáš. Tvorba etického kodexu. Brno, 2012. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav ekonomiky. Vedoucí práce: Černohorská, Lenka.



Etický kodex - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Code of Ethics Ethikkodex Code d'éthique