Monotónní práce

Monotonie představuje pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu pracovníka do průběhu této činnosti. Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

• monotonie pohybová, tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;
• monotonie úkolová, tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků apod.), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů.

Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů. V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Postupně se rozvíjející stav snížené aktivace, jež se objevuje při dlouhodobé, jednotvárné a opakované činnosti či úkolech. Projevuje se hlavně ospalostí, unavitelností, snížením a kolísáním výkonností, zhoršením adaptability a reaktivity aje také doprovázen zvýšením variability srdeční frekvence.

Monotonie je psychický stav organismu navozený takovou vnější situací, pro níž je charakteristický výskyt stále stejných podnětů nebo nedostatek podnětů, který má za následek vznik útlumu, zhoršení pozornosti, zájmu o práci.

Z hlediska osobních charakteristik např. introverti v průměru snášejí lépe monotónní podmínky než extrovertní osobnosti.

Monotónní činnosti, tj. vykonávání jednotvárných opakujících se a snadno nacvičitelných úkonů, jsou pro většinu pracovníků stresogenním faktorem v práci. Vyvolávají útlum CNS a podkorových center a tím i dochází k určitému automatizovanému provádění pohybových úkonů, což může mít za následek selhání, snížení pozornosti a tím i vznik pracovního úrazu. Negativní vliv monotonie závisí na typu osobnosti, na motivaci a na individuální dispozici.

Příznaky se objevují jak v psychické oblasti jako je ospalost, bolesti hlavy, ztráta zájmu o práci, tak v oblasti tělesné (např. poškození svalů a kloubů zejména při jednostranném a dlouhodobém přetěžování stále stejných svalových skupin a šlach, tj. epikondilatídy, bursitídy, tunelové syndromy apod.). Pocity monotonie se zvyšují působením hluku, při přenosu vibrací na ruce či tělo, při práci v horku či v chladu, při špatném ovzduší.

K hodnocení stupně monotonie je jako ukazatel užíván počet úkonů (pohybů) stejného typu (např. 1-5) a trvání jednoho úkonu v sekundách či minutách.

Reference

Monotónní práce - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Monotonous work	Monotonarbeit (f)	Travail monotone (m)