Pracovník v Evropské unii

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Pracovník jako pojem práva Evropské unie znamená občana členského státu EU (občana EU), který vykonává pracovní činnost po určitou dobu na základě pokynů jiného za odměnu, přičemž musí jít o činnost skutečnou a efektivní. Uvedená definice vyplývá z judikatury Soudního dvora EU. Unijní pojem pracovníka má velmi blízko k pojmu českého práva „zaměstnanec“, neboť v obou případech tyto osoby vykonávají závislou práci. Nejedná se však o pojmy zcela totožné. Pracovníkem dle práva EU může být nejen zaměstnanec ve smyslu práva ČR, ale např. i sportovec, který v ČR vykonává činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, či ten, kdo pracuje v rámci tzv. švarcsystému (formálně nevykonává závislou práci, fakticky však ano).

Občané EU mohou využívat výhod vnitřního trhu a pracovat v jiných členských státech neboli vykonávat volný pohyb pracovníků. Mohou se ucházet o nabízená pracovní místa v členských státech, pohybovat se za tím účelem na území členských států, pobývat tam za účelem výkonu zaměstnání a za určitých podmínek i zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání. Nesmí být přitom diskriminováni na základě státní příslušnosti (čl. 45 Smlouvy o fungování Evropské unie). To znamená, že mají stejný (tj. volný) přístup na pracovní trh jako státní občané hostitelského státu, mají nárok na stejnou odměnu za práci a obecně na stejné pracovní podmínky. Základní pravidla obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 45-48), podrobnosti stanoví nařízení č. 492/2011, které se aplikuje ve všech členských státech EU. Pouze výjimečně mohou členské státy vyhradit určitá pracovní místa svým státním příslušníkům a nepřijmout na ně občany z jiných členských států, jde-li o zaměstnání ve veřejné správě (čl. 45 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie). Tato výjimka se vztahuje například na práci soudců, policistů apod.[1][2][3]

Reference

  1. Smlouva o fungování Evropské unie. Úřední věstník Evropské unie [online]. 26.10.2012, C 326/47 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12012E/TXT&from=FI.
  2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Úřední věstník Evropské unie [online]. 27.5.2011, L 141/1 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011R0492&from=cs.
  3. KUNERTOVÁ, T. Pracovník v Evropské unii. Praha: Leges, 2015. 160 s.



Pracovník v Evropské unii - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Worker in the European Union Arbeitnehmer in der Europäischen Union Travailleur dans l'Union européenne