Pracovní úrazy: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. | ||
+ | |||
+ | |||
Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[Pracovní úkol|pracovních úkolů]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. | Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[Pracovní úkol|pracovních úkolů]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. | ||
Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. | Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. | ||
− | Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. těžké, hromadné, ostatní | + | Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. [[pracovní úraz těžký|těžké]], [[pracovní úraz hromadný|hromadné]], a [[pracovní úraz ostatní|ostatní pracovní úrazy]]) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. '''170/2014 Sb.''', kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá [[záznam o vyšetřování úrazu|záznam o úrazu]], definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze '''[[Pracovní úraz smrtelný|smrtelný pracovní úraz]]'''. |
+ | |||
+ | Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. <ref>JANÁKOVÁ, Anna. ''Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci''. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X. </ref> | ||
− | + | K '''[[odškodňování pracovních úrazů|odškodnění pracovního úrazu]]''' nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.<ref>http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php</ref> | |
− | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
− | [[Viz | + | [[Nadřazený termín::Úrazy| ]] |
+ | |||
+ | [[Viz::Záznam o vyšetřování úrazu| ]] | ||
+ | [[Viz::Odškodňování pracovních úrazů| ]] | ||
+ | [[Viz::Prevence úrazů| ]] | ||
+ | [[Viz::Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovních úrazech| ]] | ||
+ | [[Nadřazený termín::Mimořádná událost| ]] | ||
+ | [[Podřazený termín::Pracovní úraz smrtelný| ]] | ||
+ | [[Podřazený termín::Pracovní úraz těžký| ]] | ||
+ | [[Podřazený termín::Pracovní úraz hromadný| ]] | ||
+ | [[Podřazený termín::Pracovní úraz ostatní| ]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mimořádné události a nežádoucí situace|π]] |
− | + | ||
− | + | [[clav:úrazy pracovní]] | |
− | |||
− | |||
− | [[ | ||
− | |||
[[aip:1860]] | [[aip:1860]] | ||
[[enwiki:Industrial injury]] | [[enwiki:Industrial injury]] | ||
[[google:Pracovní úraz]] | [[google:Pracovní úraz]] | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | {{jazyky3|en=Occupational Injury |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)| | + | |
+ | {{jazyky3|en=Occupational Injury |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)|}} |
Aktuální verze z 11. 4. 2019, 10:10
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby evidence a registrace pracovních úrazů (např. těžké, hromadné, a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze smrtelný pracovní úraz.
Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. [1]
K odškodnění pracovního úrazu nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.[2]
Reference
- ↑ JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X.
- ↑ http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php
Pracovní úrazy - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Occupational Injury | Arbeitsunfall (r) | Accident du travail (m) |