Nanovlákna: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
(Založena nová stránka: #Jedná se o nanoobjekt se dvěma podobnými vnějšími rozměry v nanostupnici a třetím rozměrem významně větším. Nanovlákno může být ohebné nebo tuhé. <…)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
#Jedná se o nanoobjekt se dvěma podobnými vnějšími rozměry v nanostupnici a třetím rozměrem významně větším. Nanovlákno může být ohebné nebo tuhé. <ref> ČSN P CEN ISO/TS 27687. ''Nanotechnologie – Termíny a definice nanoobjektů – Nanočástice, nanovlákno a nanodeska''. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, březen 2011. </ref>  
 
#Jedná se o nanoobjekt se dvěma podobnými vnějšími rozměry v nanostupnici a třetím rozměrem významně větším. Nanovlákno může být ohebné nebo tuhé. <ref> ČSN P CEN ISO/TS 27687. ''Nanotechnologie – Termíny a definice nanoobjektů – Nanočástice, nanovlákno a nanodeska''. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, březen 2011. </ref>  
 
#Nanovlákno je délkový útvar o charakteristických rozměrech a vlastnostech, kde jeden rozměr (délka) významně přesahuje průměr vlákna. Charakteristické průměry nanovláken se pohybují mezi 100–800 nanometry (nm).<ref> Nanovlákno. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia, stránka naposledy editována 30. 7. 2019 [cit. 2019-09-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nanovl%C3%A1kno.</ref>  
 
#Nanovlákno je délkový útvar o charakteristických rozměrech a vlastnostech, kde jeden rozměr (délka) významně přesahuje průměr vlákna. Charakteristické průměry nanovláken se pohybují mezi 100–800 nanometry (nm).<ref> Nanovlákno. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia, stránka naposledy editována 30. 7. 2019 [cit. 2019-09-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nanovl%C3%A1kno.</ref>  
 +
 +
 +
Samotné slovo nanovlákno lze rozdělit na první část „nano“ což podle mezinárodního systému jednotek je 10-9  a část „vlákno“ což má význam podle odvětví. Nejvíce je tento výraz používán v textilním průmyslu (vlákno-niť). Obecně se u nanovláken uvádí průměr v horní hranici 500 nanometrů.
 +
 +
 +
'''Formy nanovláken:'''
 +
* linenární nanovlákno – nitě, příze;
 +
* nanovlákno v plošných strukturách – vrstvy jsou položeny přes sebe a prakticky nevystupují z roviny;
 +
* nanovlákno v objemových strukturách – vaty, vrstvy vystupují do třetího prostoru <ref> PETRAS, D. ...[et al.]. Bezpečná nanovlákna. ''Chemické listy''. 2009, roč. 103, s. 1009–1016.</ref>
 +
 +
 +
Mezi '''základní vlastnosti nanovlákenných materiálů''' patří:
 +
* velký měrný povrch;
 +
* nízká hustota;
 +
* vysoká porozita;
 +
* velký objem pórů;
 +
* dobrá prodyšnost;
 +
* možnost adice dalšího nanomateriálu.
 +
 +
 +
'''Příprava nanovláken'''
 +
 +
Existuje několik možných metod přípravy polymerních nanovláken, z nichž některé zůstávají v oblasti laboratorní přípravy, jiné se podařilo vyvinout do úrovně vhodné průmyslové produkce (elektrostatické zvlákňování, technologie nanospiderTM). <ref>ANDRADY, A. L. ''Science and Technology of Polymer Nanofibre''s. New Jersey: Wiley, 2008.</ref> <ref> MITCHELL, G.; TANG, Ben Zhong, ''Electrospining: pronciple, practice and possibilities''. London: RCS Publishing, 2015. (RSC polymer chemistry series, 14). 288 s. ISBN 10-1849735565.</ref> <ref> RAMAKRISHNA, S. ...[et al.]. ''An introduction to electrospinning and nanofibers''. Singapore: World Scientific Publishing Company, 2005. 369 s. ISBN 978-981-256-415-3.</ref>
 +
 +
Mezi typ výrob nanovláken lze zařadit odstředivé spřádání (Force Spining), metoda foukání taveniny (Melt – Blown) a samozřejmě nejrozšířenější způsob výroby nanovláken je elektrostatické zvlákňování (electrospining). Výběr technologie však závisí na vyráběných produktech a požadavcích na jejich produktivitu. K '''laboratorním technikám přípravy nanovláken''' patří metody:
 +
* dloužení (Drawing),
 +
* metoda šablonové syntézy (Temple Synthesis),
 +
* metoda fázové separace (Phase Separation),
 +
* samoskládáním (Self – Assembly).
 +
 +
 +
'''Použití nanovláken:'''
 +
* vzdušná filtrace,
 +
* filtrace kapalin,
 +
* textilní aplikace,
 +
* medicinální aplikace,
 +
* biomedicinální účely,
 +
* tkáňové inženýrství.
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==

Aktuální verze z 26. 2. 2021, 11:25

  1. Jedná se o nanoobjekt se dvěma podobnými vnějšími rozměry v nanostupnici a třetím rozměrem významně větším. Nanovlákno může být ohebné nebo tuhé. [1]
  2. Nanovlákno je délkový útvar o charakteristických rozměrech a vlastnostech, kde jeden rozměr (délka) významně přesahuje průměr vlákna. Charakteristické průměry nanovláken se pohybují mezi 100–800 nanometry (nm).[2]


Samotné slovo nanovlákno lze rozdělit na první část „nano“ což podle mezinárodního systému jednotek je 10-9 a část „vlákno“ což má význam podle odvětví. Nejvíce je tento výraz používán v textilním průmyslu (vlákno-niť). Obecně se u nanovláken uvádí průměr v horní hranici 500 nanometrů.


Formy nanovláken:

  • linenární nanovlákno – nitě, příze;
  • nanovlákno v plošných strukturách – vrstvy jsou položeny přes sebe a prakticky nevystupují z roviny;
  • nanovlákno v objemových strukturách – vaty, vrstvy vystupují do třetího prostoru [3]


Mezi základní vlastnosti nanovlákenných materiálů patří:

  • velký měrný povrch;
  • nízká hustota;
  • vysoká porozita;
  • velký objem pórů;
  • dobrá prodyšnost;
  • možnost adice dalšího nanomateriálu.


Příprava nanovláken

Existuje několik možných metod přípravy polymerních nanovláken, z nichž některé zůstávají v oblasti laboratorní přípravy, jiné se podařilo vyvinout do úrovně vhodné průmyslové produkce (elektrostatické zvlákňování, technologie nanospiderTM). [4] [5] [6]

Mezi typ výrob nanovláken lze zařadit odstředivé spřádání (Force Spining), metoda foukání taveniny (Melt – Blown) a samozřejmě nejrozšířenější způsob výroby nanovláken je elektrostatické zvlákňování (electrospining). Výběr technologie však závisí na vyráběných produktech a požadavcích na jejich produktivitu. K laboratorním technikám přípravy nanovláken patří metody:

  • dloužení (Drawing),
  • metoda šablonové syntézy (Temple Synthesis),
  • metoda fázové separace (Phase Separation),
  • samoskládáním (Self – Assembly).


Použití nanovláken:

  • vzdušná filtrace,
  • filtrace kapalin,
  • textilní aplikace,
  • medicinální aplikace,
  • biomedicinální účely,
  • tkáňové inženýrství.

Reference

  1. ↑ ČSN P CEN ISO/TS 27687. Nanotechnologie – Termíny a definice nanoobjektů – Nanočástice, nanovlákno a nanodeska. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, březen 2011.
  2. ↑ Nanovlákno. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia, stránka naposledy editována 30. 7. 2019 [cit. 2019-09-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nanovl%C3%A1kno.
  3. ↑ PETRAS, D. ...[et al.]. Bezpečná nanovlákna. Chemické listy. 2009, roč. 103, s. 1009–1016.
  4. ↑ ANDRADY, A. L. Science and Technology of Polymer Nanofibres. New Jersey: Wiley, 2008.
  5. ↑ MITCHELL, G.; TANG, Ben Zhong, Electrospining: pronciple, practice and possibilities. London: RCS Publishing, 2015. (RSC polymer chemistry series, 14). 288 s. ISBN 10-1849735565.
  6. ↑ RAMAKRISHNA, S. ...[et al.]. An introduction to electrospinning and nanofibers. Singapore: World Scientific Publishing Company, 2005. 369 s. ISBN 978-981-256-415-3.



Nanovlákna - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Nanofiber Nanofaser Nano fibres
Citováno z „https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=Nanovlákna&oldid=23760“
...více o "Nanovlákna"
RDF kanál
Asociovaný termín
Nanobezpečnost +
Nadřazený termín
Nanomateriály +  a Nanoobjekty +