...vaše brána do světa bezpečnosti
Syndrom vyhoření: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1974 '''H. Freudenbergerem''' v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení) | + | Syndrom vyhoření je psychický stav charakterizovaný chronickým emocionálním a fyzickým vyčerpáním, cynismem a sníženým pracovním výkonem. Vzniká jako důsledek dlouhodobého vystavení stresu na pracovišti a nedostatečného zvládání pracovních nároků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je syndrom vyhoření uznán jako pracovní fenomén ovlivňující zdraví jedince.<ref>WHO. ''Burn-out an “occupational phenomenon”: International Classification of Diseases''. World Health Organization, 2019 [cit. 2024-11-28]. Dostupné z: https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases.</ref> |
| − | * | + | |
| − | * | + | Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1974 '''H. Freudenbergerem''' v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení). |
| − | * | + | |
| + | |||
| + | Mezi '''hlavní příznaky''' patří: | ||
| + | * emoční vyčerpání: pocit prázdnoty, ztráta energie a motivace, | ||
| + | * Depersonalizace: cynický a odcizený přístup k práci a kolegům, | ||
| + | * Snížený pocit osobní úspěšnosti: pochybnosti o vlastní kompetenci a dosažených výsledcích. | ||
| + | |||
| + | Rizikové faktory zahrnují vysoké pracovní nároky, nízkou míru kontroly nad prací, nedostatečnou sociální podporu a nerovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.<ref>MASLACH, C.; LEITER, M. P. (2016). Understanding the burnout experience: recent research and its implications for psychiatry. ''World Psychiatry''. 2016, vol. 15, no. 2, s. 103-111.</ref> | ||
Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je '''chronický stres''' vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese. Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je '''chronický stres''' vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese. Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
| Řádek 12: | Řádek 19: | ||
*'''fáze apatie''' – nastává až po delší době frustrace. Jedinec vykonává už jen nejnutnější povinnosti a svou práci vidí jen jako nezbytný zdroj financí pro obživu. | *'''fáze apatie''' – nastává až po delší době frustrace. Jedinec vykonává už jen nejnutnější povinnosti a svou práci vidí jen jako nezbytný zdroj financí pro obživu. | ||
*'''fáze vyhoření''' – poslední fáze pozorovatelná již i okolím, postižený člověk vykazuje viditelné příznaky syndromu vyhoření. Kromě emocionálního vyčerpání se dostavuje i tělesné.<ref>''Co je to syndrom vyhoření'' [online]. APAS - akademie osobního rozvoje, c2020 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://apas.cz/slovnicek-pojmu/syndrom-vyhoreni/.</ref> | *'''fáze vyhoření''' – poslední fáze pozorovatelná již i okolím, postižený člověk vykazuje viditelné příznaky syndromu vyhoření. Kromě emocionálního vyčerpání se dostavuje i tělesné.<ref>''Co je to syndrom vyhoření'' [online]. APAS - akademie osobního rozvoje, c2020 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://apas.cz/slovnicek-pojmu/syndrom-vyhoreni/.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Prevence a intervence''' | ||
| + | * '''organizační opatření:''' zlepšení pracovních podmínek, jasná komunikace očekávání, podpora ze strany vedení; | ||
| + | * '''individuální strategie:''' techniky zvládání stresu, time management, mindfulness a podpora zdravého životního stylu.<ref>SCHAUFELI, W. B. Applying the Job Demands-Resources model: a ‘how to’ guide to measuring and tackling work engagement and burnout. ''Organizational Dynamics''. 2017, vol. 46, no. 2, s. 120-132.</ref> | ||
| + | Viz take Syndrom vyhoření na Wikipedii a Proč je důležité mít nastavené (pracovní) hranice na www.pracovnipohoda.cz. | ||
| + | |||
== Reference == | == Reference == | ||
Aktuální verze z 28. 11. 2024, 16:52
Syndrom vyhoření je psychický stav charakterizovaný chronickým emocionálním a fyzickým vyčerpáním, cynismem a sníženým pracovním výkonem. Vzniká jako důsledek dlouhodobého vystavení stresu na pracovišti a nedostatečného zvládání pracovních nároků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je syndrom vyhoření uznán jako pracovní fenomén ovlivňující zdraví jedince.[1]
Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1974 H. Freudenbergerem v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení).
Mezi hlavní příznaky patří:
- emoční vyčerpání: pocit prázdnoty, ztráta energie a motivace,
- Depersonalizace: cynický a odcizený přístup k práci a kolegům,
- Snížený pocit osobní úspěšnosti: pochybnosti o vlastní kompetenci a dosažených výsledcích.
Rizikové faktory zahrnují vysoké pracovní nároky, nízkou míru kontroly nad prací, nedostatečnou sociální podporu a nerovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.[2]
Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese. Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.[3]
U syndromu vyhoření jde o závažný, dlouhodobý proces zahrnující několik typických fází:
- fáze nadšení – počáteční přístup k práci plný elánu. Práce přináší uspokojení, člověk pro ni je ochoten mnohé obětovat a upozadit např. své koníčky.
- fáze stagnace – počáteční nadšení se vytrácí, člověk začíná vidět chyby a nedokonalosti. Snaží se najít uvolnění v aktivitách ve volném čase.
- fáze frustrace – dostavuje se, když člověk začne pochybovat nad smyslem své práce. Je to způsobeno negativními zkušenostmi s opakovaně nevstřícně reagujícími kolegy, nadřízenými, zákazníky.
- fáze apatie – nastává až po delší době frustrace. Jedinec vykonává už jen nejnutnější povinnosti a svou práci vidí jen jako nezbytný zdroj financí pro obživu.
- fáze vyhoření – poslední fáze pozorovatelná již i okolím, postižený člověk vykazuje viditelné příznaky syndromu vyhoření. Kromě emocionálního vyčerpání se dostavuje i tělesné.[4]
Prevence a intervence
- organizační opatření: zlepšení pracovních podmínek, jasná komunikace očekávání, podpora ze strany vedení;
- individuální strategie: techniky zvládání stresu, time management, mindfulness a podpora zdravého životního stylu.[5]
Viz take Syndrom vyhoření na Wikipedii a Proč je důležité mít nastavené (pracovní) hranice na www.pracovnipohoda.cz.
Reference
- ↑ WHO. Burn-out an “occupational phenomenon”: International Classification of Diseases. World Health Organization, 2019 [cit. 2024-11-28]. Dostupné z: https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases.
- ↑ MASLACH, C.; LEITER, M. P. (2016). Understanding the burnout experience: recent research and its implications for psychiatry. World Psychiatry. 2016, vol. 15, no. 2, s. 103-111.
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
- ↑ Co je to syndrom vyhoření [online]. APAS - akademie osobního rozvoje, c2020 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://apas.cz/slovnicek-pojmu/syndrom-vyhoreni/.
- ↑ SCHAUFELI, W. B. Applying the Job Demands-Resources model: a ‘how to’ guide to measuring and tackling work engagement and burnout. Organizational Dynamics. 2017, vol. 46, no. 2, s. 120-132.
| Syndrom vyhoření - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Burnout syndrome | Burnout-Syndrom | Syndrome de burn-out |
