Syndrom vyhoření

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Syndrom vyhoření je psychický stav charakterizovaný chronickým emocionálním a fyzickým vyčerpáním, cynismem a sníženým pracovním výkonem. Vzniká jako důsledek dlouhodobého vystavení stresu na pracovišti a nedostatečného zvládání pracovních nároků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je syndrom vyhoření uznán jako pracovní fenomén ovlivňující zdraví jedince.[1]

Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1974 H. Freudenbergerem v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení).


Mezi hlavní příznaky patří:

  • emoční vyčerpání: pocit prázdnoty, ztráta energie a motivace,
  • Depersonalizace: cynický a odcizený přístup k práci a kolegům,
  • Snížený pocit osobní úspěšnosti: pochybnosti o vlastní kompetenci a dosažených výsledcích.

Rizikové faktory zahrnují vysoké pracovní nároky, nízkou míru kontroly nad prací, nedostatečnou sociální podporu a nerovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.[2]

Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese. Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.[3]

U syndromu vyhoření jde o závažný, dlouhodobý proces zahrnující několik typických fází:

  • fáze nadšení – počáteční přístup k práci plný elánu. Práce přináší uspokojení, člověk pro ni je ochoten mnohé obětovat a upozadit např. své koníčky.
  • fáze stagnace – počáteční nadšení se vytrácí, člověk začíná vidět chyby a nedokonalosti. Snaží se najít uvolnění v aktivitách ve volném čase.
  • fáze frustrace – dostavuje se, když člověk začne pochybovat nad smyslem své práce. Je to způsobeno negativními zkušenostmi s opakovaně nevstřícně reagujícími kolegy, nadřízenými, zákazníky.
  • fáze apatie – nastává až po delší době frustrace. Jedinec vykonává už jen nejnutnější povinnosti a svou práci vidí jen jako nezbytný zdroj financí pro obživu.
  • fáze vyhoření – poslední fáze pozorovatelná již i okolím, postižený člověk vykazuje viditelné příznaky syndromu vyhoření. Kromě emocionálního vyčerpání se dostavuje i tělesné.[4]


Prevence a intervence

  • organizační opatření: zlepšení pracovních podmínek, jasná komunikace očekávání, podpora ze strany vedení;
  • individuální strategie: techniky zvládání stresu, time management, mindfulness a podpora zdravého životního stylu.[5]

Viz take Syndrom vyhoření na Wikipedii a Proč je důležité mít nastavené (pracovní) hranice na www.pracovnipohoda.cz.


Reference

  1. WHO. Burn-out an “occupational phenomenon”: International Classification of Diseases. World Health Organization, 2019 [cit. 2024-11-28]. Dostupné z: https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases.
  2. MASLACH, C.; LEITER, M. P. (2016). Understanding the burnout experience: recent research and its implications for psychiatry. World Psychiatry. 2016, vol. 15, no. 2, s. 103-111.
  3. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
  4. Co je to syndrom vyhoření [online]. APAS - akademie osobního rozvoje, c2020 [cit. 2021-08-20]. Dostupné z: https://apas.cz/slovnicek-pojmu/syndrom-vyhoreni/.
  5. SCHAUFELI, W. B. Applying the Job Demands-Resources model: a ‘how to’ guide to measuring and tackling work engagement and burnout. Organizational Dynamics. 2017, vol. 46, no. 2, s. 120-132.


Syndrom vyhoření - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Burnout syndrome Burnout-Syndrom Syndrome de burn-out