Kyberšikana: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Termín kyberšikana neboli '''kybernetická (počítačová) šikana''', je '''druhem šikany''', pro níž je typické využívání informačních a komunikačních technologií k ubližování oběti. Nejčastěji používanými informačními a komunikačními prostředky jsou pak hlavně počítače a mobilní telefony. V posledních letech se kyberšikana projevuje zejména na sociálních sítích. Oběť je agresorem vydírána, zesměšňována, nebezpečně zastrašována či dokonce ohrožována. | + | Termín kyberšikana neboli '''kybernetická (počítačová) šikana''', je '''druhem šikany''', pro níž je typické využívání informačních a komunikačních technologií k ubližování oběti. Nejčastěji používanými informačními a komunikačními prostředky jsou pak hlavně počítače a mobilní telefony. V posledních letech se kyberšikana projevuje zejména '''na sociálních sítích'''. Oběť je agresorem vydírána, zesměšňována, nebezpečně zastrašována či dokonce ohrožována. |
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
− | ''' | + | '''Typické znaky šikany''' |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | ||
− | |||
+ | '''Anonymita''' | ||
+ | Útočník zpravidla vystupuje anonymně, nevystupuje pod svým skutečným jménem, vytváří jednoúčelové falešné profily na sociálních sítích. To přispívá k častému používání agresivnější formy útoků, protože se agresor nebojí, že bude snadno dopaden. | ||
+ | '''Útočníkem může být kdokoliv''' | ||
+ | V případě kyberšikany nezáleží u agresora na jeho věku, pohlaví či fyzické síle, jak by tomu bylo typicky u klasické šikany. Jelikož agresor vystupuje anonymně, záleží spíše na dovednostech a orientaci v užívání informačních a komunikačních technologií. | ||
'''Místo a čas útoku nelze předvídat''' | '''Místo a čas útoku nelze předvídat''' | ||
− | Kyberšikana je v mnoha ohledech nebezpečnější formou psychického násilí, jelikož útok může přijít kdykoliv a kdekoliv. Třeba i během noci, navíc lze využít různé druhy prostředků – textové zprávy, e-maily, příspěvky na sociálních sítích apod. Oběť může mít pocit, že od útoku nelze uniknout, jelikož agresor může útočit kdykoliv je on-line. | + | Kyberšikana je v mnoha ohledech nebezpečnější formou psychického násilí, jelikož útok může přijít kdykoliv a kdekoliv. Třeba i během noci, navíc lze využít různé druhy prostředků – textové zprávy, e-maily, příspěvky na sociálních sítích apod. Oběť může mít pocit, že od útoku nelze uniknout, jelikož agresor může útočit kdykoliv je on-line. |
− | + | * * '''Přítomnost publika''' | |
− | '''Přítomnost publika''' | + | * * V tomto případě sehrávají významnou roli opět zejména sociální sítě, kde je možné do dění zapojit i přihlížející publikum, a to hlavně tím, že přihlížející mají možnost sdílení příspěvků, přeposílání řetězových zpráv, čímž se zvyšuje intenzita vedeného útoku. Útočníkovi tedy postačí příspěvek publikovat, o jeho opakování a šíření se často postará ono „publikum“. |
− | V tomto případě sehrávají významnou roli opět zejména sociální sítě, kde je možné do dění zapojit i přihlížející publikum, a to hlavně tím, že přihlížející mají možnost sdílení příspěvků, přeposílání řetězových zpráv, čímž se zvyšuje intenzita vedeného útoku. Útočníkovi tedy postačí příspěvek publikovat, o jeho opakování a šíření se často postará ono „publikum“. | + | * * '''Kyberšikanu je obtížné poznat''' |
− | + | * * Na rozdíl od šikany klasické, která se často může vizuálně projevit na těle oběti, je probíhá kyberšikana téměř výlučně „pouze“ v rovině psychické, čímž je pro okolí téměř nemožné zpozorovat dopady takového útoku na oběť. Typickými znaky jsou, že se oběť uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím (často ze strachu, ze studu nebo z obavy z nepochopení situace ze strany svých nejbližších). | |
− | '''Kyberšikanu je obtížné poznat''' | + | * * '''Dlouhodobost''' |
− | Na rozdíl od šikany klasické, která se často může vizuálně projevit na těle oběti, je probíhá kyberšikana téměř výlučně „pouze“ v rovině psychické, čímž je pro okolí téměř nemožné zpozorovat dopady takového útoku na oběť. Typickými znaky jsou, že se oběť uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím (často ze strachu, ze studu nebo z obavy z nepochopení situace ze strany svých nejbližších). | + | * * Útok vedený ve virtuálním světě nemusí skončit prakticky nikdy. Typickým znakem je v tomto případě opakovatelnost útoku, jelikož pokud se oběti nepodaří agresora odhalit, nenávistné příspěvky se mohou objevovat znovu, a to klidně i za použití jiného agresora či jiného prostředku. |
− | |||
− | |||
− | Specifikem kyberšikany je, že může vzniknout i bez záměru agresora, např. jako nevhodný vtip, který se v online prostředí vymkne kontrole. Kyberšikana je často zaměňována s tzv. '''online obtěžováním'''. Termínem online obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. Kyberšikana se vyznačuje opakovaností, dlouhodobostí a musí být vnímána obětí jako ubližující. Oběť se nedokáže útokům účinně bránit, existuje při ní mocenská nerovnováha. | + | '''Specifikem kyberšikany''' je, že může vzniknout i bez záměru agresora, např. jako nevhodný vtip, který se v online prostředí vymkne kontrole. Kyberšikana je často zaměňována s tzv. '''online obtěžováním'''. Termínem online obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. Kyberšikana se vyznačuje opakovaností, dlouhodobostí a musí být vnímána obětí jako ubližující. Oběť se nedokáže útokům účinně bránit, existuje při ní mocenská nerovnováha. |
Aktuální verze z 7. 2. 2022, 13:57
Termín kyberšikana neboli kybernetická (počítačová) šikana, je druhem šikany, pro níž je typické využívání informačních a komunikačních technologií k ubližování oběti. Nejčastěji používanými informačními a komunikačními prostředky jsou pak hlavně počítače a mobilní telefony. V posledních letech se kyberšikana projevuje zejména na sociálních sítích. Oběť je agresorem vydírána, zesměšňována, nebezpečně zastrašována či dokonce ohrožována.
Aktéry kyberšikany známe obdobně jako u klasické šikany celkem 3: agresora, oběť a přihlížející.
Typické znaky šikany
Anonymita Útočník zpravidla vystupuje anonymně, nevystupuje pod svým skutečným jménem, vytváří jednoúčelové falešné profily na sociálních sítích. To přispívá k častému používání agresivnější formy útoků, protože se agresor nebojí, že bude snadno dopaden. Útočníkem může být kdokoliv V případě kyberšikany nezáleží u agresora na jeho věku, pohlaví či fyzické síle, jak by tomu bylo typicky u klasické šikany. Jelikož agresor vystupuje anonymně, záleží spíše na dovednostech a orientaci v užívání informačních a komunikačních technologií. Místo a čas útoku nelze předvídat Kyberšikana je v mnoha ohledech nebezpečnější formou psychického násilí, jelikož útok může přijít kdykoliv a kdekoliv. Třeba i během noci, navíc lze využít různé druhy prostředků – textové zprávy, e-maily, příspěvky na sociálních sítích apod. Oběť může mít pocit, že od útoku nelze uniknout, jelikož agresor může útočit kdykoliv je on-line.
- * Přítomnost publika
- * V tomto případě sehrávají významnou roli opět zejména sociální sítě, kde je možné do dění zapojit i přihlížející publikum, a to hlavně tím, že přihlížející mají možnost sdílení příspěvků, přeposílání řetězových zpráv, čímž se zvyšuje intenzita vedeného útoku. Útočníkovi tedy postačí příspěvek publikovat, o jeho opakování a šíření se často postará ono „publikum“.
- * Kyberšikanu je obtížné poznat
- * Na rozdíl od šikany klasické, která se často může vizuálně projevit na těle oběti, je probíhá kyberšikana téměř výlučně „pouze“ v rovině psychické, čímž je pro okolí téměř nemožné zpozorovat dopady takového útoku na oběť. Typickými znaky jsou, že se oběť uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím (často ze strachu, ze studu nebo z obavy z nepochopení situace ze strany svých nejbližších).
- * Dlouhodobost
- * Útok vedený ve virtuálním světě nemusí skončit prakticky nikdy. Typickým znakem je v tomto případě opakovatelnost útoku, jelikož pokud se oběti nepodaří agresora odhalit, nenávistné příspěvky se mohou objevovat znovu, a to klidně i za použití jiného agresora či jiného prostředku.
Specifikem kyberšikany je, že může vzniknout i bez záměru agresora, např. jako nevhodný vtip, který se v online prostředí vymkne kontrole. Kyberšikana je často zaměňována s tzv. online obtěžováním. Termínem online obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. Kyberšikana se vyznačuje opakovaností, dlouhodobostí a musí být vnímána obětí jako ubližující. Oběť se nedokáže útokům účinně bránit, existuje při ní mocenská nerovnováha.
Druhy kyberšikany
- Kyberharašení představuje konstantní navazování kontaktu s oběti pomocí SMS zpráv, e-mailů a jiných zpráv, v dnešní době nejčastěji za použití sociálních sítí.
- Kyberstalking - útočník neustále sleduje svoji oběť, narušuje její soukromí a pocit bezpečí pomocí internetového prostředí. Sledovat ji může prostřednictvím sociálních sítí, mobilu, ale i počítače.
- Flaming znamená slovní napadání, kdy se útočník pouští do nejrůznějších diskuzí na internetu, pod články a příspěvky ostatních a jeho motivem je začít hádku nebo nepříjemnou diskuzi.
- Sexting spočívá v posílání a zveřejňování textů, fotografií nebo videí se sexuální tématikou. Útočník oběť vydírá na základě získaných intimních dokumentů a vyhrožuje zveřejněním na internetu nebo ukázáním rodičům.
- Ostrakizace je vyloučení z určité skupiny, společnosti apod. Útočníci se v těchto případech postarají o to, aby se o vyloučení jedince veřejně vědělo a tím ho ponížili.
- Happy Slapping jako jediná forma kyberšikany má i fyzický dopad na oběť. Agresor si jedince najde na sociálních sítích, například na Facebooku nebo Instagramu, a poté jej napadne ve skutečném světě.
- Kybergrooming - utlačovaný je donucen k osobní schůzce. Velmi často se v tomto případě setkáváme s pedofily, kteří lákají ven nezletilé děti.
Jak se bránit
- Nereagujte přímo na urážky a útoky, tím by totiž mohlo dojít k tomu, že pachateli přímo nahrajete do karet.
- Neuvádějte na internetu žádné citlivé osobní údaje – např. kde bydlíte.
- Pokud se s kyberšikanou setkáte, ukládejte všechny důkazy (snímky obrazovky, ukládejte útočné zprávy, atp.).
- Obraťte se na důvěrnou osobu, v případě, že takovou nemáte, využijte specializovanou poradnu: Linka bezpečí ONLINE, Poradna on‑line pro oběti kyberšikany, Modrá linka apod.
Právní rámec
Kyberšikana není právně nijak vymezena, a je-li právně kvalifikována jako přestupek, nemá za současného právního stavu policejní orgán příliš možností, jak důkazní materiál (provozně lokalizační údaje) vyžádat. Stále zatím samotná kyberšikana není zakotvena v trestním zákoníku, bezesporu se ale týká jiných trestních činů jako je vydírání, ohrožování mravnosti, nebezpečné pronásledování, šíření pornografie, výroba dětské pornografie, zneužití dítěte k pornografii, svádění k pohlavnímu styku aj.[1]
[2][3][4]
Reference
- ↑ Kyberšikana. Internetem bezpečně [online]. Karlovy Vary: you connected, ©2018 [cit. 2022-03-01] Dostupné z: https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/rizika-online-komunikace/kybersikana/. ISSN 2571-3736.
- ↑ Co je kyberšikana? Cyberhelp.eu [online]. ©2022 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://cyberhelp.eu/cs/introduction/what_is.
- ↑ BARTLOVÁ, Tereza. Kyberšikana ve společnosti. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: Miloslav Čedík. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/41850/DPTX_2011_1__0_363163_0_119778.pdf?sequence=1&isAllowed=y.
- ↑ ČERNÁ, Alena. Kyberšikana na sociálních sítích: obraťte se co nejdříve o pomoc. Psychologie.cz [online]. Mindlab, 16. 7. 2014. [cit. 2022-03-01] Dostupné z: https://psychologie.cz/poradna/kybersikana-na-socialnich-sitich-obratte-se-co-nejdrive-o-pomoc/.
Kyberšikana - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Cyberbullying | Cybermobbing | Cyberharcèlement |