Kyberšikana

Termín kyberšikana neboli kybernetická (počítačová) šikana, je druhem šikany, pro níž je typické využívání informačních a komunikačních technologií k ubližování oběti. Nejčastěji používanými informačními a komunikačními prostředky jsou pak hlavně počítače a mobilní telefony. V posledních letech se kyberšikana projevuje zejména na sociálních sítích. Oběť je agresorem vydírána, zesměšňována, nebezpečně zastrašována či dokonce ohrožována.

Aktéry kyberšikany známe obdobně jako u klasické šikany celkem 3: agresora, oběť a přihlížející.

Typické znaky šikany

Anonymita Útočník zpravidla vystupuje anonymně, nevystupuje pod svým skutečným jménem, vytváří jednoúčelové falešné profily na sociálních sítích. To přispívá k častému používání agresivnější formy útoků, protože se agresor nebojí, že bude snadno dopaden.

Útočníkem může být kdokoliv V případě kyberšikany nezáleží u agresora na jeho věku, pohlaví či fyzické síle, jak by tomu bylo typicky u klasické šikany. Jelikož agresor vystupuje anonymně, záleží spíše na dovednostech a orientaci v užívání informačních a komunikačních technologií.

Místo a čas útoku nelze předvídat Kyberšikana je v mnoha ohledech nebezpečnější formou psychického násilí, jelikož útok může přijít kdykoliv a kdekoliv. Třeba i během noci, navíc lze využít různé druhy prostředků – textové zprávy, e-maily, příspěvky na sociálních sítích apod. Oběť může mít pocit, že od útoku nelze uniknout, jelikož agresor může útočit kdykoliv je on-line.

Přítomnost publika V tomto případě sehrávají významnou roli opět zejména sociální sítě, kde je možné do dění zapojit i přihlížející publikum, a to hlavně tím, že přihlížející mají možnost sdílení příspěvků, přeposílání řetězových zpráv, čímž se zvyšuje intenzita vedeného útoku. Útočníkovi tedy postačí příspěvek publikovat, o jeho opakování a šíření se často postará ono „publikum“.

Kyberšikanu je obtížné poznat Na rozdíl od šikany klasické, která se často může vizuálně projevit na těle oběti, je probíhá kyberšikana téměř výlučně „pouze“ v rovině psychické, čímž je pro okolí téměř nemožné zpozorovat dopady takového útoku na oběť. Typickými znaky jsou, že se oběť uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím (často ze strachu, ze studu nebo z obavy z nepochopení situace ze strany svých nejbližších).

Dlouhodobost Útok vedený ve virtuálním světě nemusí skončit prakticky nikdy. Typickým znakem je v tomto případě opakovatelnost útoku, jelikož pokud se oběti nepodaří agresora odhalit, nenávistné příspěvky se mohou objevovat znovu, a to klidně i za použití jiného agresora či jiného prostředku.

Specifikem kyberšikany je, že může vzniknout i bez záměru agresora, např. jako nevhodný vtip, který se v online prostředí vymkne kontrole. Kyberšikana je často zaměňována s tzv. online obtěžováním. Termínem online obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. Kyberšikana se vyznačuje opakovaností, dlouhodobostí a musí být vnímána obětí jako ubližující. Oběť se nedokáže útokům účinně bránit, existuje při ní mocenská nerovnováha.

Druhy kyberšikany

1. Kyberharašení představuje konstantní navazování kontaktu s oběti pomocí SMS zpráv, e-mailů a jiných zpráv, v dnešní době nejčastěji za použití sociálních sítí.
2. Kyberstalking - útočník neustále sleduje svoji oběť, narušuje její soukromí a pocit bezpečí pomocí internetového prostředí. Sledovat ji může prostřednictvím sociálních sítí, mobilu, ale i počítače.
3. Flaming znamená slovní napadání, kdy se útočník pouští do nejrůznějších diskuzí na internetu, pod články a příspěvky ostatních a jeho motivem je začít hádku nebo nepříjemnou diskuzi.
4. Sexting spočívá v posílání a zveřejňování textů, fotografií nebo videí se sexuální tématikou. Útočník oběť vydírá na základě získaných intimních dokumentů a vyhrožuje zveřejněním na internetu nebo ukázáním rodičům.
5. Ostrakizace je vyloučení z určité skupiny, společnosti apod. Útočníci se v těchto případech postarají o to, aby se o vyloučení jedince veřejně vědělo a tím ho ponížili.
6. Happy Slapping jako jediná forma kyberšikany má i fyzický dopad na oběť. Agresor si jedince najde na sociálních sítích, například na Facebooku nebo Instagramu, a poté jej napadne ve skutečném světě.
7. Kybergrooming - utlačovaný je donucen k osobní schůzce. Velmi často se v tomto případě setkáváme s pedofily, kteří lákají ven nezletilé děti.

Jak se bránit

• Nereagujte přímo na urážky a útoky, tím by totiž mohlo dojít k tomu, že pachateli přímo nahrajete do karet.
• Neuvádějte na internetu žádné citlivé osobní údaje – např. kde bydlíte.
• Pokud se s kyberšikanou setkáte, ukládejte všechny důkazy (snímky obrazovky, ukládejte útočné zprávy, atp.).
• Obraťte se na důvěrnou osobu, v případě, že takovou nemáte, využijte specializovanou poradnu: Linka bezpečí ONLINE, Poradna on‑line pro oběti kyberšikany, Modrá linka apod.

Právní rámec Kyberšikana není právně nijak vymezena, a je-li právně kvalifikována jako přestupek, nemá za současného právního stavu policejní orgán příliš možností, jak důkazní materiál (provozně lokalizační údaje) vyžádat. Stále zatím samotná kyberšikana není zakotvena v trestním zákoníku, bezesporu se ale týká jiných trestních činů jako je vydírání, ohrožování mravnosti, nebezpečné pronásledování, šíření pornografie, výroba dětské pornografie, zneužití dítěte k pornografii, svádění k pohlavnímu styku aj.

Reference

Kyberšikana - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Cyberbullying	Cybermobbing	Cyberharcèlement