Psychická bezpečnost práce

Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí, a aniž by došlo také k jejich psychické újmě. Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy ochrana před psychickou újmou zaměstnance. Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.

Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normali­sation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno ja­ko: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohro­žením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.

Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .

Externí odkazy

Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1

Psychická bezpečnost práce - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Psychical work safety	Psychische Sicherheit bei der Arbeit	Sécurité mentale au travail