Dýchací přístroj

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Dýchací přístroj je samostatný přístroj používající stlačený vzduch nebo kyslík, umožňující hasičům po omezenou dobu dýchat v jinak nedýchatelné atmosféře.[1] Základním úkolem dýchacího přístroje je trvalé zásobní organismu kyslíkem. Z hlediska zásahu je využití dýchacího přístroje zejména v případě, kdy:

  • vzduch neobsahuje žádné toxické plyny, ale došlo k poklesu koncentrace kyslíku;
  • do ovzduší unikly toxické látky ohrožující zdraví a životy lidí.
Dychaci pristroj.png

Základní rozdělení dýchacích přístrojů podle principu fungování:

  • Filtrační (s otevřeným dýchacím okruhem)
  • Izolační
    • Dálkové
    • Autonomní
      • Vzduchové
      • Kyslíkové

Technické požadavky na dýchací přístroje jsou popsány ve vyhlášce č. 69/2014 Sb. o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany.- [2][3]

Reference

  1. ČSN ISO 8421-8. Požární ochrana - Slovník - Část 8: Termíny specifické pro hašení požáru, záchranné práce a pro zacházení s nebezpečnými látkami. Praha: Český normalizační institut, 1996.
  2. MLČOUŠEK, Jiří. Používání vzduchových dýchacích přístrojů u jednotek požární ochrany: konspekty odborné přípravy jednotek požární ochrany. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2004.
  3. Vyhláška č. 69/2014 Sb. o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany


Dýchací přístroj - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Self-contained breathing apparatus Atemschutzgerät Appareil respiratoire isolant