Pracovní doba: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Délka a rozvržení pracovní doby''' | '''Délka a rozvržení pracovní doby''' | ||
| − | + | Délka stanovené týdenní pracovní doby činí '''40 hodin týdně'''. | |
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců: | Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců: | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
U zaměstnance '''mladšího než 18 let''' nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. | U zaměstnance '''mladšího než 18 let''' nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. | ||
| − | Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. | + | Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. <ref> Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - část 4: Pracovní doba a doba odpočinku. </ref> |
| − | |||
| − | <ref> Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - část 4: Pracovní doba a doba odpočinku. </ref> | ||
Verze z 9. 5. 2019, 11:38
Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Délka a rozvržení pracovní doby
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců:
- a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,
- b) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
- c) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.
U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. [1]
Reference
- ↑ Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - část 4: Pracovní doba a doba odpočinku.
| Pracovní doba - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Working time | Arbeitszeit (e) | Temps de travail |
