Psychická bezpečnost práce: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Psychická bezpečnost práce''' je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce '''atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí''', a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. ''Administrative Science Quarterly''. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy '''ochrana před psychickou újmou zaměstnance'''.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. ''Československá psychologie'' [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. ''Journal of Organizational Behavior'' [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref> | '''Psychická bezpečnost práce''' je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce '''atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí''', a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. ''Administrative Science Quarterly''. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy '''ochrana před psychickou újmou zaměstnance'''.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. ''Československá psychologie'' [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. ''Journal of Organizational Behavior'' [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref> | ||
| − | Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref> | + | Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou [[rizika|rizika]] explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na [[pracoviště|pracovišti]], která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref> |
| − | Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví . | + | Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní [[stres|stres]], [[Monotónní práce|monotonie]] a [[únava|únava]]. Pokud však neadekvátní [[pracovní podmínky|pracovní podmínky]] zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, [[syndrom vyhoření|vyhoření]] a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví . |
Aktuální verze z 5. 3. 2021, 09:28
Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí, a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.[1] Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy ochrana před psychickou újmou zaměstnance.[2] Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.[3]
Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.[4]
Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .
Reference
- ↑ EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. Administrative Science Quarterly. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.
- ↑ KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. Československá psychologie [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.
- ↑ KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. Journal of Organizational Behavior [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.
- ↑ VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. Pracovní lékařství [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.
| Psychická bezpečnost práce - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Psychical work safety | Psychische Sicherheit bei der Arbeit | Sécurité mentale au travail |
