Úplná profesní kvalifikace

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 2. 3. 2018, 11:51, kterou vytvořil Verpa (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Úplnou profesní kvalifikací rozumíme způsobilost vykonávat určité povolání, případně více povolání (např. cukrář, kadeřník, instalatér, ekonom, architekt). Úplnou profesní kvalifikaci je možné získat třemi způsoby:

  1. Přípravou v rámci počátečního vzdělávání, tj. úspěšným absolvováním oboru vzdělání (SŠ, VOŠ), resp. studijního programu (VŠ) umožňujícího uplatnění v některém povolání (stávající způsob).
  2. Získáním profesních kvalifikací, které jsou podmnožinou příslušné úplné profesní kvalifikace, a poté složením zkoušky předepsané školským zákonem pro tuto úplnou profesní kvalifikaci (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Po předložení osvědčení o těchto profesních kvalifikacích bude zájemci umožněno vykonat předepsanou zkoušku (např. závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání s výučním listem), aniž by musel absolvovat školní vzdělávání.
  3. Získáním profesní kvalifikace nebo profesních kvalifikací umožňujících výkon určitého povolání v kombinaci se získáním stupně vzdělání v některém oboru vzdělání (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb.). Jde např. o případy, kdy občan má určitý stupeň vzdělání a získá profesní kvalifikace vedoucí k některé úplné profesní kvalifikaci tohoto stupně (např. vyučený zedník získá dílčí kvalifikace vedoucí k úplné kvalifikaci čalouník), patří sem také úplné profesní kvalifikace, pro které nepřipravuje žádný obor vzdělání ani žádný studijní program.[1]

V oblasti BOZP řadíme k úplným kvalifikacím např. kvalifikaci pro výkon povolání technik BOZP nebo manažer BOZP.

Reference

  1. Národní ústav pro vzdělávání




Úplná profesní kvalifikace - (Diskuse k heslu)