Chairing
Chairing neboli „boj o křeslo“ je formou patologického jednání na pracovišti, jedná se o soupeření dvou či více pracovníků o určitou pozici na pracovišti. Nejčastěji půjde o vedoucí místo, proto se s tímto pojmem setkáváme hojně v horních patrech managementu. Soupeřům se pak říká tzv. firemní psychopaté. Pro chairing není typické nerovné postavení mezi pracovníky, naopak může jít o osoby, které jsou na stejné pozici.
Příčiny chairingu
Chairing je vedle mobbingu, bossingu, staffingu, obtěžování jednou z forem násilí v pracovním prostředí. Hlavní příčinou chairingu je touha po vyšším pracovním uplatnění – větší moci.[1] Významným důvodem výskytu násilí na pracovišti je pak z psychologického hlediska osoba agresora, přičemž směrodatné jsou jistě vrozené dispozice, stejně tak hrají důležitou roli i nabyté zkušenosti a v neposlední řadě i situační podněty dotyčného. V souvislosti s chairingem půjde nejčastěji o kariéristy, kteří se snaží prosadit na úkor druhých za každou cenu. Významnou roli hraje v případech vztahové patologie tzv. firemní kultura. V případě, že organizace firemní kultury selže, vede to pak k násilí na pracovišti, pokud vedení společnosti včas a vhodnými prostředky nezareaguje. Důsledkem jsou nepříjemné pocity, které pociťují jak zaměstnanci, tak i vedení, přičemž v takovém prostředí se následně daleko jednodušeji vytváří i jiné druhy vztahové patologie – jako je například již zmíněný mobbing, staffing, obtěžování, diskriminace atd. Vyvrcholením situace může být až vytvoření toxického pracoviště, které se vyznačuje kupř. tím, že zaměstnanci se vyhýbají plnění pracovních úkolů, jsou psychicky vyčerpáni ze závadného pracovního prostředí, hledají si nové zaměstnání, pročež hledají výmluvy, proč do práce nechodit. Dalšími, neméně závažnými důsledky pak jsou např. vyšší míra fluktuace zaměstnanců, což vede k zhoršení plnění pracovních úkolů (zejména pokud jde o projekty, na kterých se musí soustavně pracovat), což dále vede ke snížení zisku společnosti. V neposlední řadě trpí i týmová práce a tím upadá i morálka zaměstnanců, jejichž ochota zodpovědně přistupovat k plnění pracovních povinností začne upadat.
Jak se bránit?
Obdobně jako u jiných forem šikany je zde důležité zvolit cestu individuálního rozhovor s agresorem, nutností je jasně vymezit hranice, nepoužívat agrese vůči druhé straně, snažit se najít oboustranný kompromis.[2][3][4][5][6]
Reference
- ↑ MERGLOVÁ, Karolína. Mobbing a bossing na pracovišti. Praha, 2020. Bakalářská práce. Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, Katedra ekonomie a managementu. Vedoucí práce: PhDr. Marcela PALÍŠKOVÁ, Ph.D., CSc.
- ↑ Šikana v práci. Facts [online]. OSHA, 2007, č. 23. Dostupný také z: https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/factsheets/23.
- ↑ CHROMÝ, Jakub. Násilí na pracovišti: charakteristika, rizikové faktory, specifické formy a právní souvislosti. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 213 s. (Právní rukověť). ISBN 978-807-4785-528.
- ↑ BEŇO, Pavel. Můj šéf, můj nepřítel? 1. vyd. Brno: ERA, 2003. xiv, 181 s. ISBN 80-865-1734-9.
- ↑ HUBER, Brigitte. Psychický teror na pracovišti: mobbing. Martin: Neografie, 1995.
- ↑ ĎURIŠ, Jaromír. Násilí na pracovišti a toxický leadership. In: Nové přístupy k zajištění bezpečnosti státu. 14. doktorandská konference. Brno: Univerzita obrany, 2019. S. 58-66. ISBN 978-80-7582-085-3.
| Chairing - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Chairing | Chairing (s) | Chairing |
